Schůze ke druhému čtení návrhu o korespondenční volbě zabrala dvacet hodin

Projednávání korespondenční volby brzdili stejně jako v úvodním kole poslanci ANO a SPD. Kritiku opozičních zástupců spojovala opakovaná tvrzení, že korespondenční volba je účelová a nezaručuje dodržení ústavní zásady o rovnosti, přímosti a tajnosti hlasování. Poslanci těchto hnutí varovali také třeba před rozšířením možností manipulace s hlasy a před snížením důvěry veřejnosti ve volby.

Koaliční představitelé s takovými výtkami nesouhlasili. Korespondenční hlasování podle vládních poslanců zlepší Čechům pobývajícím v zahraničí dostupnost volebního práva.

Ukončení schůze předcházely mnohahodinové debaty. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda proto navrhl omezení obecné rozpravy, a to proto, že se vystoupení opozičních poslanců ve druhém čtení podle něj odchylovala od tématu. „Mnoho hodin bylo stráveno zbytečnými řečmi,“ poznamenal. Poukázal také na to, že se opozice snažila opakovaně projednávání novely odložit, i když ví, že nemá šanci na úspěch. „Teď tady zažíváme divadélko, které mi nepřipadá důstojné,“ podotkl.

Pokus o zkrácení debaty

Ke zkrácení projednávání použila koalice netradiční postup, když Ondřej Lochman (STAN) navrhl, aby se v šest večer hlasovalo o vrácení volební novely ústavně-právnímu výboru k novému projednání, čímž by došlo k omezení diskuze. Benda díky tomu mohl navrhnout sněmovně, aby stanovila pevný čas pro hlasování na 18. hodinu.

Koalice tak podle Bendy eliminovala další pokusy opozice odkládat projednávání novely na pozdější dobu, například do září. „Je nutné a je v souladu s judikaturou Ústavního soudu přistoupit k tomuto omezení rozpravy, protože nemá charakter věcné rozpravy,“ uvedl. Poté, co koaliční většina schválila pevný čas, kdy měla obecná rozprava fakticky skončit, však vyjádřily velkou nespokojenost opoziční kluby.

Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) namítal, že Bendův návrh je „novum, které se za třicet let nestalo“. Obecná debata ve druhém čtení předloh slouží k představení pozměňovacích návrhů, připomněl Vondráček. Nyní se podle něho může stát, že někteří poslanci nedostanou šanci své úpravy řádně odůvodnit.

„Chcete jít na hokej,“ kritizovala Schillerová

„Chcete jít na hokej. A to je celá pravda,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová k omezení obecné debaty, čímž připomněla, že v Česku v pátek začíná hokejový šampionát.

Krok koalice podle předsedy SPD Tomia Okamury přesahoval demokratické meze a sněmovní zvyklosti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na jejich žádost svolala poradu sněmovního grémia, která trvala přes hodinu. Nakonec navrhl Benda revokaci předchozího usnesení, což sněmovna odsouhlasila. Ukončení rozpravy v šest večer tedy neplatilo a poslanci naopak mohli jednat dlouho do noci, k hlasování ale nakonec dospěli krátce po 17. hodině.

Na úvod pátečního jednání vystoupila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Navázala tím na několik podobných pokusů ze čtvrtka, s nimiž opoziční poslanci přicházeli, když bylo ve sněmovně málo koaličních poslanců. Neuspěla, koalice stihla dostatek lidí sehnat. Schillerová ale pak vyčetla poslancům koalice, že nechodí včas do práce na schůzi, kterou sami iniciovali.

V následujícím vystoupení označila předsedkyně největšího sněmovního klubu korespondenční volbu za mrzačení volebního systému. „Předložená podoba korespondenční volby zmrzačí náš volební systém a ohrozí důvěru ve volby. A připraví Českou republiku o demokratickou jistotu nevyčíslitelné hodnoty,“ prohlásila.

Schillerová hovořila s přednostním právem, které má jako předsedkyně poslaneckého klubu, asi dvacet minut. Pak ji u řečnického pultíku vystřídal předseda Tomio Okamura, který má přednostní právo také. Okamura vyjadřoval své výhrady nejen ke korespondenční volbě, ale i obecně k vládě Petra Fialy (ODS) již ve čtvrtek.

Tehdy hovořil zhruba tři hodiny, v pátek potřeboval zhruba poloviční čas. V něm označil korespondenční hlasování krajanů za „účelový legislativní zmetek“, koalice se podle Okamury snaží vylepšit si volební výsledek „o pár hlasů ze zahraničí“. Očekává, že by po zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí mohla následovat i korespondenční volba v Česku. Možné masivní manipulace s hlasy by pak vzbudily jen masivní odpor, což by mohlo vést až k občanské válce, domnívá se Tomio Okamura.

Poslanci opozičních ANO a SPD vyjadřují pochybnosti o tom, zda bude možné zaručit tajné a svobodné hlasování poštou. Obávají se rozšíření možností manipulace s hlasy. Koalice s takovými výtkami nesouhlasí. Korespondenční hlasování podle vládních poslanců zlepší Čechům pobývajícím v zahraničí dostupnost volebního práva.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli ve sněmovních, prezidentských a také evropských volbách využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Koalice se snaží prosadit návrh tak, aby byl účinný již k příštím volbám do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční příští rok na podzim.

Hnutí ANO chce alespoň odklad účinnosti

Hnutí ANO v případě, že by korespondenční volba jako taková prošla, žádá alespoň odklad její účinnosti až na rok 2026, příslušný pozměňovací návrh podal Vondráček. V tom případě by poprvé přišla ke slovu až při prezidentských volbách v roce 2028.

Ve své další úpravě chce z korespondenčního hlasování vyloučit volby do Evropského parlamentu kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování. Poslankyně ANO Berenika Peštová navrhla zúžení možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří v tuzemsku mají trvalé bydliště, nemovitost nebo zde platí daně či odvody.

„Zvýhodněné podmínky výkonu volebního práva korespondenční cestou by se měly vztahovat pouze na občany České republiky, na něž bude mít výsledný politický profil, který z voleb vzejde, skutečný dopad,“ stojí ve zdůvodnění.

Poslanci největšího opozičního hnutí předložili i několik spíše technických pozměňovacích návrhů. Patří k nim i povinné opatření hlasovacích lístků grafickým kódem, což by podle zdůvodnění mělo díky možnosti jejich načtení mobilním telefonem usnadnit volební akt zejména lidem se zrakovým postižením. Zda v závěrečném hlasování některá z opozičních úprav uspěje, není jisté. Návrh lídra SPD Tomia Okamury na zamítnutí celé novely dolní komora pravděpodobně zamítne.

Změny některých parametrů korespondenční volby navrhl už dřív ústavně-právní výbor, sněmovna je nejdříve za dva týdny zřejmě přijme. Právní výbor například chce, aby se hlasy z ciziny započítávaly do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů.

I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstalo by mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím.

Mnoho povyku pro nic, míní ústavní soudce

Podle emeritního soudce Ústavního soudu a děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Stanislava Balíka by se celá debata o takzvané protiústavnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí dala označit názvem divadelní hry Mnoho povyku pro nic. „Stačí několik článků ústavy – zmiňovaný článek osmnáct a článek dvacet a koneckonců i článek devět o materiálním jádru ústavy. To jsou ustanovení, která nebudou korespondenční volbou porušena,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.

Podotkl, že korespondenční volba nepřináší nic nového, jde podle něj o zjednodušení a zpříjemnění volby těm, kteří by za jiných okolností museli trávit dlouhý čas na cestě. Podle něj jde o rozumné rozhodnutí odpovídající technologiím jednadvacátého století.

Politický analytik Lukáš Jelínek, který byl rovněž hostem pořadu, podotkl, že jde o emotivní téma, které je snadno pochopitelné pro voliče, a každý má pocit, že se ho týká a může se k tomu vyjádřit. „Pro politické strany je často jednodušší se rvát o takováto emotivní témata než o komplexní složité věci typu daňových reforem,“ uvedl a dodal, že proto podle něj vládní koalice tlačí na prosazení, jakkoli „existuje celá řada jiných priorit, které by se měly řešit“.

Zmínil, že obstrukční jednání se už nemusí vyplácet, podle něj se objevuje výraznější podpora mimoparlamentních stran, což může být výsledkem blokování sněmovny. „Strany tím především oslovují své pevné voličské jádro, (...) ale myslím si že většina společnosti zůstává víceméně netečná, nebo si možná všimne jednání jen okrajově. Asi není náhoda, že poslanci nechtěli jednat v době, kdy se bude hrát hokejový zápas, protože patrně správně vyhodnotili, že veřejnost více zajímá hokej než to, co se děje ve sněmovně.“