Výdaje domácností na bydlení vzrostly o 21,7 procenta. Naopak klesly reálné příjmy, ale zároveň ubylo lidí pod hranicí příjmové chudoby

„Výdaje na bydlení v posledních letech poměrně významně rostou. Do roku 2021 byl růst pozvolný, v roce 2022 se výdaje zvedly o 10,4 procenta a v roce 2023 meziročně o 21,7 procenta,“ řekla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Výdaje za plyn se podle statistiků meziročně zvedly zhruba o 44 procent, za elektřinu o 26 procent, za vodné a stočné o dvanáct procent a za nájemné asi o šest procent.

Téměř dvě pětiny domácností žily ve vlastním domě a zhruba 29 procent ve vlastním bytě. Družstevní byt mělo asi šest procent lidí. V nájmu bydlela víc než pětina. Meziročně jich podle Měřinské „lehce přibylo“. Zbývajících šest procent osob pobývalo u příbuzných a známých.

Bydlení stálo v průměru loni 8299 korun měsíčně. Padlo na ně 16,7 procenta čistých měsíčních příjmů, což bylo poměrně více než v roce 2022, kdy bydlení sebralo rodinám zhruba patnáct procent příjmů. Výdaje za bydlení rostou trvale, většinou ale pomaleji – o nižší stovky korun. Zrychlilo to mezi lety 2021 a 2022, kdy vyskočily průměrné výdaje za bydlení více než o šest stovek a loni již o čtrnáct set.

Na bydlení ve vlastním domě loni náklady činily 7678 korun, tedy 13,5 procenta příjmů. Téměř tři čtvrtiny částky se utratily za energie. V nájmu lidé dali v průměru 12 251 korun měsíčně. Bylo to 30,3 procenta jejich čistých příjmů. Víc než dvě pětiny částky putovaly do nájemného. Průměrní obyvatelé nájemních bytů by tak měli nárok na příspěvek na bydlení. Dávku je možné získat, pokud se za bydlení utratí přes třicet procent příjmu.

Ti, kteří měli vlastní byt, měsíčně za bydlení platili loni průměrně 6996 korun. Utratili tak 14 procent svých čistých příjmů. Pobyt u příbuzných či známých vyšel v průměru na 5815 korun měsíčně. Bylo to 17,6 procenta příjmu. U rodiny či přátel pobývají nejčastěji studenti a nízkopříjmové rodiny, podotkla Měřinská.

Devět z deseti lidí v Česku je se svým bydlením spokojeno. I tak mají ale některé výhrady. Téměř 16 procent osob si stěžuje na hluk z ulice či od sousedů, každému dvanáctému vadí zápach a špína v okolí, stejný počet lidí má problém se zatékáním a vlhkostí. Sedm procent zmínilo vandalismus a kriminalitu a tři procenta temný byt a nedostatek světla.

Téměř dvě třetiny lidí žijí v domě se zateplenými fasádami, střechami či podlahami. Před méně než pěti lety zateplení udělala desetina domácností, ostatní ho mají starší. Okna vyměnilo zhruba 88 procent domácností. Novější dvojitá či trojitá skla, která se měnila v posledních pěti letech, má každá dvanáctá domácnost.

Lidí ohrožených příjmovou chudobou loni meziročně ubylo

V průměru měla domácnost v Česku na osobu loni příjem 259 900 korun čistého. O rok dříve to bylo 241 200 korun. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily samotným seniorům, a to zhruba o 14 procent. Na osobu vzrostly z 222 100 korun na 252 900 korun. Důvodem byla trojí valorizace v roce 2022 – jedna běžná a dvě mimořádné k dorovnání inflace. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o pět procent víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 175 500 korun místo 167 100 korun. Od roku 2020 do roku 2022 postupně klesal v hrubých příjmech podíl výdělků ze zaměstnání, naopak čím dál větší část tvořily důchody a dávky.

Statistici mapují životní podmínky domácností každý rok na jaře. Ptali se 11 500 domácností. Ukazatele odrážejí stav předminulého roku a loňského jara. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1203 korun na 16 774 korun. Pro dva dospělé byla o 1804 korun vyšší, činila 25 160 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do 13 let dosahovala 21 806 korun, tedy o 1564 korun víc než v roce 2022.

Do materiálního nedostatku se loni nejvíc dostávaly neúplné rodiny s dětmi. Podíl obyvatel v tomto materiálním nedostatku vzrostl meziročně z 4,8 na 6,3 procenta. Pět ze třinácti sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 14 100 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit téměř 27 procent domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. O rok dřív to bylo sedmnáct procent.

„Narostla materiální deprivace – 6,3 procenta, což je těžká materiální chudoba. Zároveň výzkum ČSÚ, byť je kvalitní, nezachycuje lidi na ubytovnách, v sociálně vyloučených lokalitách, azylových domech a podobně, takže materiální deprivací trpí v Česku pravděpodobně skoro až deset procent domácností,“ podotkl sociolog z PAQ Research Daniel Prokop. Zmínil, že v roce 2022 a minimálně v první polovině roku 2023 se situace zhoršovala. „Od té doby nastala stagnace sociálních problémů a reálných příjmů, protože se inflace zpomalila v prvním kvartálu roku 2023, což zpomalilo i problémy,“ dodal.

Příjmová chudoba v Česku loni ohrožovala v přepočtu přes milion obyvatel. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Meziročně jich tak přes 40 tisíc ubylo. Lidí v materiálním nedostatku bylo minulý rok při přepočtu kolem 730 tisíc. Přibylo jich proti roku 2022 o víc než 210 tisíc. K poklesu podílu obyvatel pod hranicí příjmové chudoby přispěl podle statistiků hlavně jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě, který mohly získat domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Rychleji se tak zvedl příjem chudším rodinám než středně příjmovým.

V evropském srovnání je Česko mezi zeměmi, kde je relativně nejméně lidí ohroženo příjmovou chudobou. Jak ovšem podotkl v 90' ČT24 ředitel agentury STEM Martin Buchtík, je to dáno i tím, jak je bohatá populace jednotlivých zemí jako celek. „Německý chudý člověk podle definice Eurostatu je naše – možná trochu nižší–střední třída,“ poukázal. Číslo tak spíše ukazuje, nakolik jsou rozevřené nůžky mezi bohatými a chudými v jednotlivých zemích.

Třetina lidí v Česku má vyšší vzdělání než jejich rodiče

Sociologové už dřív poukazovali na to, že chudoba se v Česku přenáší z generace na generaci, přičemž za součást řešení považují zpřístupnit vzdělání lidem i z chudších poměrů. V současnosti je to spíše tak, že děti vzdělanějších rodičů z bohatších rodin mají mnohem vyšší šanci, že dosáhnou vyššího vzdělání a budou v dospělosti také víc vydělávat. Odborníci doporučují proto podporu dětí už ve školkách či na základní škole.

Vyšší vzdělání než jejich rodiče má v současnosti v Česku dle dat ČSÚ z modulu o mezigeneračním srovnání jen třetina lidí, respektive 32 procent dotázaných. Celkem 53 procent na tom bylo stejně jako jejich matky a otcové a čtrnáct procent skončilo s nižším vzděláním. Vysokoškolský titul získalo 36 procent lidí z rodin, kde měl aspoň jeden z rodičů vysokou školu, a naopak pouze zhruba patnáct procent potomků vyučených rodičů či rodičů se základní školou. Polovina dětí středoškoláků dosáhla na vysokoškolský titul.

Základní školu či výuční list má téměř sedmdesát procent potomků lidí se základním vzděláním či učilištěm, zhruba 29 procent dětí středoškoláků a dvě procenta lidí z rodin, kde byl aspoň jeden z rodičů vysokoškolák. Zhruba tři z deseti dětí rodičů středoškoláků se vyučily, nebo mají jen základní školu.

Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI se v současnosti v důsledku zdražování z minulých let potýkají s chudobou nejvíce právě lidé s nižším vzděláním a také lidé s dětmi. Důchodce naopak dopady inflace tolik neovlivnily vzhledem k valorizacím penzí, které na zdražování reagovaly. „Důchodcovské domácnosti jsou automatickým způsobem chráněny. Proto v posledních dvou letech výrazným způsobem nevzrostla chudoba důchodcovských domácností,“ řekl.

Lidé pro ČSÚ také popisovali situaci nyní a v době, když jim bylo čtrnáct let. Celkem 35 procent dotázaných uvedlo, že tehdy i nyní patří se svou finanční situací mezi pětinu nejchudších. Naopak mezi pětinu lidí s nejvyšším příjmem se z osob, které vyrůstaly v nejchudších rodinách, dostalo necelých čtrnáct procent. Z dospělých, kteří v dětství žili v pětině nejbohatších rodin, patří do pětiny lidí s nejlepší finanční situací 35 procent. Ve finančně nejslabší pětině je z nich teď dvanáct procent.