Senát schválil spornou novelu zákona „třikrát a dost“, umožní strhávat pokuty ze sociálních dávek

Střet v horní komoře vyvolal návrh poslanců ODS, podle kterého by chudší lidé, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky, přišli o část dávek v hmotné nouzi. Také senátní výbory se k navrhované represi postavily rozdílně. Zatímco garanční sociální výbor prosazoval zamítnutí novely, ústavně-právní výbor doporučil její přijetí.

Zákon po právní stránce kritizoval senátor a advokát Václav Láska (SEN 21), který upozornil, že dávka, která se podle navrhovaného zákona v případě opakovaných přestupků má zabavovat, je podle jiných, obecnějších předpisů, nezabavitelná. „Tento zákon přestupuje jednu obecnou zásadu. Trestá nevinné. Když přestupce něco spáchá, dopadne to mnohdy na celou jeho rodinu, i na děti, a jde přitom o dávku v hmotné nouzi, o to nejzákladnější,“ dodal Láska. 

Návrh měl ale v horní komoře také řadu zastánců. Podporovatelé poukazovali na vymahatelnost práva. Hrozba odebrání dávek by podle nich mohla od páchání přestupků odrazovat. „Na jedné straně musí být pomoc a nabídka a na druhé straně musí být trest,“ uvedl například senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Senát nakonec schválil novelu hlasy 44 ze 71 přítomných poslanců. Úřady tak dostanou právo strhávat neuhrazené pokuty z doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí.

Obchody s energiemi

Senát ve středu řešil novelu, jež posiluje práva spotřebitelů na trhu s energiemi, a novým nastavením podpory pro obnovitelné zdroje. „Cílem zákona je posílení ochrany spotřebitele a zamezení nekalých praktik, zjednodušeně řečeno boj proti takzvaným energošmejdům,“ uvedl zákon ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Další projednávání lepší ochrany spotřebitelů na trhu s energiemi ale senátoři nakonec odložili.

O novele energetického zákona by měla horní komora hlasovat na návrh svého hospodářského výboru příští týden ve středu. Výbor se k předloze mimořádně sešel kvůli pozměňovacímu návrhu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Zákon v podobě, která prošla sněmovnou, šéf horní komory kritizoval. Nelíbila se mu řada věcí. Mezi nimi to, že pozměňovacím návrhem poslance Patrika Nachera (ANO) se zúžila skupina subjektů, které mají být energetickou novelou chráněny.

„Původně směřovala ochrana na zákazníka, což mohou být kromě jednotlivých osob třeba i obce, školy, neziskové organizace nebo firmy. To bylo změněno tak, že nyní jde pouze o ochranu spotřebitele, což jsou jen konkrétní lidé,“ vysvětlil Vystrčil. Upozornil přitom, že jeden z největších problémů při zprostředkování energie se týkal situace, kdy se do problémů dostaly obce a školy na jižní Moravě a zadlužily se v řádu stovek milionů korun.

Předseda horní komory v pozměňovacím návrhu přišel s tím, aby nově zaváděnou zprostředkovatelskou licenci musely mít i společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají dodavatelé. Chce také, aby zákazník dostával adresnou informaci o změně ceny energie a nestačilo zveřejnění takové zprávy na internetu a aby bylo zřejmé, kdy končí platnost smlouvy. Pozměňovací návrh se týká rovněž rozšíření práva měnit a ukončit smlouvu o dodávce energie a možnosti okamžitého ukončení smlouvy v případě přestěhování.

Havlíček se pozastavil nad tím, že Vystrčil předložil úpravu na poslední chvíli, mohl se podle ministra projednat minulý týden ve výborech. „Řešit to horkou jehlou mně nepřipadá fér,“ uvedl. Záležitost má za „politické vyřizování účtů“. Vystrčil se proti takové interpretaci ohradil, na přípravu pozměňovacího návrhu podle něho bylo málo času. „Je to normální práce, kterou máme dělat,“ uvedl k podání úpravy. Ve hře je i další pozměňovací návrh, který se týká trhu s propan-butanovými lahvemi.

Registr zprostředkovatelů

Zprostředkovatelská činnost v energetice má být podle novely druhem podnikání, k němuž bude nutné oprávnění Energetického regulačního úřadu. V současnosti musejí mít licenci regulačního úřadu dodavatelé energie, kteří také podléhají dohledu. Zprostředkovatelům stačí živnostenský list, smlouva nebo dohoda, dohled mají pouze obecný. Nová oprávnění pro zprostředkovatele by ERÚ vydával na pět let, vedl by rovněž nový registr.

Zprostředkovatel by musel provozovat svou činnost podle novely poctivě a s odbornou péčí. Musel by také zohledňovat práva a oprávněné zájmy spotřebitele a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných skutečnostech včetně hrozící škody. Obce by mohly zakázat svým nařízením podomní prodej energií.   

Obnovitelné zdroje senát vrací sněmovně

O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by mohla rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, by se mohlo pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Senát tak ve středu navrhl upravit vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie.

Norma se nyní vrátí k posouzení sněmovně. Stejné řešení již dříve ve sněmovně podpořil tamní hospodářský výbor, ale při schvalování novely tento návrh neprošel. Nastavení podpory by mělo státu ušetřit peníze na podpoře obnovitelných zdrojů.

Při závěrečném schvalování ve sněmovně naopak prošlo snížení podpory formou IRR z dosavadních 8,4 procenta na 6,3 procenta, tedy tak, jak původně navrhla vláda. Navíc se solárním elektrárnám z roku 2009 nově zavedla solární daň a elektrárnám uvedeným do provozu se zvýšila o deset bodů. Solární asociace tehdy v reakci na schválenou podobu novely uvedla, že poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. Pro tisíce firem mohou být podle ní změny likvidační a solární elektrárny můžou krachovat.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) před senátory označil hlasování v dolní komoře za veletoč, který vejde do sněmovních dějin. Řekl, že pokud by zákon byl schválen ve sněmovní podobě, poškodilo by to úplně všechny. Již dříve ve sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard korun.

Pravomoci NKÚ či otcovská dovolená

Senát zatím schválil zákon o odškodnění obcí v okolí Vrbětic na Zlínsku, kde vybuchly muniční sklady. Jejich obyvatelé i kraj by si mohli za následky výbuchů munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění ve výši téměř 700 milionů korun. Nyní zákon dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který ho již dříve podpořil stejně jako vláda. Pro zákon v horní komoře hlasovalo 58 ze 61 přítomných zákonodárců, proti nehlasoval žádný z nich.

Zamítnuté bylo opětovně navrhovanému rozšíření prověrkových pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Senát naopak schválil novelu poslanců ČSSD o prodloužení otcovské dovolené z jednoho na dva týdny. Zmírní se také podmínky nároku na ošetřovatelské volno. U otcovské dovolené novela prodlouží také šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou čerství otcové dávku čerpat, a to o dobu hospitalizace novorozence. Předlohu, jež má být účinná od příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Horní komora se zabývala také financováním dětských skupin, které má zakotvit zákon včetně příspěvků rodičů. Bude vycházet z normativu pro soukromé mateřské školy. Na děti do tří let by stát v současnosti dával asi 9600 korun měsíčně a na starší děti zhruba 5600 korun měsíčně. Úhrada rodičů na dítě do tří let bude činit nejvýše 4000 korun měsíčně, předloha předpokládá pravidelnou valorizaci. Hranice platby na starší dítě určena nebude.

Novela také upravuje pravidla fungování dětských skupin. Navštěvovat je budou moci děti od půl roku do zahájení školní docházky jako nyní. Předlohu teď dostane k podpisu prezident.

Hendikepovaní v pobytových službách mají dostávat stejné příspěvky jako v domácí péči

Senát schválil také zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma.

Podle novely ale částky měly stejné. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Podle předkladatelů z řad poslanců ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL by ale mohl snížit dotace na sociální služby. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.