Novinářské ceny si odnesli Filip Zelenka, Darja Stomatová či tým Aktuálně.cz

Ceny se udělují ve třinácti kategoriích, do devíti z nich může nominovat veřejnost. Celkem bylo přihlášeno rekordních 890 příspěvků. Novinářskou cenu pořádá Nadace OSF od roku 2010 a oceňuje v ní kvalitní novinářské počiny, které neotřelým způsobem zachycují problematiku dnešní společnosti. Přihlášené příspěvky do Novinářské ceny hodnotí nezávislé odborné poroty složené z osobností mediálního, kulturního, neziskového i akademického sektoru.

Nadace OSF letos poprvé udělila cenu v kategorii ekonomická žurnalistika, v níž zvítězil Filip Zelenka z deníku E15 s příspěvkem „Česko vs. Polsko. Kdo je na tom ekonomicky lépe?“. „Ve svém textu spojuje veškeré prvky moderní ekonomické žurnalistiky a na základě kombinace běžně i méně užívaných statistik, dat a příkladů otevírá důležitá a populární témata,“ uvedla nadace.

Cenu za inovativní žurnalistiku získal tým z redakce Aktuálně.cz za rozsáhlý materiál o dezinformacích. „Mnohovrstevnatá práce My a dezinformace vysvětluje pojmy a spojitosti, přináší expertní pohled a nabízí rady a řešení,“ napsala nadace.

Stomatová: Náměty na Ukrajině přicházejí samy

Cenu Novinářská křepelka pro mladé novinářky a novináře do třiatřiceti let získala Darja Stomatová ze zahraniční redakce České televize, jedna z nejviditelnějších reportérek ve válečné zóně v Ruskem okupované Ukrajině.

Redaktorka ČT Darja Stomatová, která pokrývá válku na Ukrajině prakticky od jejího začátku, uvedla, že dříve netíhla k válečné novinařině. „Byla to velká náhoda (...) Novinářský respekt bych si ráda vydobyla i jinak než právě skrze to válečné zpravodajství.“ Práce je pro ni obtížná pořád, protože čím déle válka trvá, tím víc pozornost klesá a „musíme vymýšlet stále nové věci, nové příběhy, nová témata a dívat se na válku z jiných perspektiv“. Každé natáčení je tak pro ni těžké, uvedla v Událostech, komentářích.

Pamatuje se zejména druhý den války, když byla v Charkově. Setkala se s mužem, kterému den před válkou zemřela manželka, a on nebyl schopen ji pohřbít. Šlo přitom o devadesátiletého muže, který zažil i druhou světovou válku a ta se propojila na konci jeho života s válkou novou.

Náměty většinou přicházejí samy, a než si něco plánovat je podle Stomatové lepší „sledovat situaci a nechat se unášet proudem informací a příběhy lidí, které si nás většinou najdou samy, ne že my je hledáme.“ Pro zvládání stresu je třeba si vybudovat nějakou bariéru, aby člověka nepohltil příliš, dodala. „I když to třeba úplně nejde“, protože o mnohých příbězích přemýšlí i po práci a zůstávají s ní. „Emoce jsou tam, ale vy musíte být někde jinde.“

Cenu za nejlepší psaný rozhovor získal Vít Svoboda z Deníku N za příspěvek „V takovém nebezpečí Slovensko ještě nebylo. Přestává věřit v demokracii, říká sociolog Vašečka“. Ocenění za audiovizuální rozhovor nebo diskuse si odnesli Josef Pazderka a Ondřej Soukup za „Requiem za Donbas“ a nejlepší psanou reportáž měl podle porotců Stanislav Krupař z Magazínu Reportér pod názvem „Šedá zóna válečná“.

Za sociální sondu do opomíjeného prostředí Javornicka si odnesl cenu v kategorii Regionální žurnalistika Stanislav Biler z Alarmu. V kategorii Komentář byla oceněna Radka Smejkalová z Deníku N za příspěvek „Mír je válka, demokracie je nová totalita“.

Loudová: Důležitá je citlivost

Ocenění v kategorii Audiovizuální reportáž získala Barbora Loudová, která svým příspěvkem „Na obtíž“ pro Českou televizi dává hlas zranitelné skupině a upozorňuje tím na dlouhodobě neřešený problém domácí péče o těžce nemocné a jejího financování.

Barbora Loudová zmínila v Událostech, komentářích, že se v oblasti sociálních témat pohybuje už delší dobu. Za příklad dala příběh respondentky, která před krátkým časem pochovala otce, o kterého se starala do posledních chvil. A narazila při tom na to, že bylo pro ni velmi obtížné domoci se státní podpory. „Zarazilo ji, jak moc je náročné pro člověka v obtížné situaci získat podporu,“ řekla Loudová.

Na začátku jejích reportáží jsou většinou podněty diváků nebo lidí, se kterými už dříve natáčela, a vzájemná důvěra je velká. „To, že ji nechceme zklamat, je asi to nejsilnější,“ podotýká. Citlivý přístup je důležitý i tehdy, kdy se k tématu dostane sama. Tedy domluvit se například předem na způsobu natáčení, aby pak dovedla lépe poznat, které věci už jsou třeba „za čarou“ a neptat se na ně. „Důležitá je ta citlivost, lidskost. A pak také jít za tím, kdo zodpovídá za systém, a ptát se na to, proč to nejde.“

Ke zvládání stresu z náročné práce jí pomáhá vidět reakce jejích respondentů a respondentek. „Když jsou spokojeni, když v tom vidí možnost pomoci i ostatním,“ přibližuje.

Cenu Karla Havlíčka Borovského pro osobnosti, které dávají tvář české žurnalistice, získal novinář, historik a šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka za přínosné a nepředpojaté zpravodajství, za osobní nasazení v reportážích a výraznou schopnost vést ostatní novináře.

Cenu veřejnosti získaly Adéla Jelínková a Christine Havranová ze Seznam Zprávy za podcast „Slopné: Kdo je vrah?“. S případem pozapomenuté vraždy, za niž ve vězení už jedenáct let sedí dva mladí muži, ovládly také kategorii Analyticko-investigativní žurnalistika.

Fond Daniela Anýže

Letos poprvé byla udělena také cena za zahraniční žurnalistiku. Cenu Daniela Anýže za zahraniční zpravodajství si odnáší Jan Fingerland z Českého rozhlasu, který českému publiku přibližuje události na Blízkém východě.

Podporou pro zahraniční novináře bude také nově vzniklý Fond Daniela Anýže, který společně založili Kateřina Šafaříková, Jiří Nádoba a Kateřina Šantúrová a spravovat jej bude Nadace OSF. Fond si klade za cíl pomáhat začínajícím novinářům se zájmem o zahraničí. Vybraným uchazečům finančně pokryje půlroční pobyt v redakci, která jim poskytne zázemí a mentoring, a náklady na zahraniční reportážní cestu.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky také rozdělil mezi šest projektů v oblasti nezávislých médií šest set tisíc korun. Podporu dostal projekt JKS Média (Okraj.cz), Naše Broumovsko, Apel-plzen.cz, Jihočeské týdeníky, Revue Sever (NášLiberec.cz) a projekt Ohlasy.info.