Covid sílí, případů bude přibývat do Vánoc a v lednu

„Během Vánoc uvidíme rapidní propad dolů. Od druhého až třetího týdne (příštího roku) uvidíme rapidní růst,“ upozornil Pavlovic s tím, že stejná je situace u všech respiračních onemocnění každý rok. V letech před covidem byla obvykle chřipková epidemie největší na přelomu ledna a února, v posledních letech jsou ale epidemie netypické. Za covidu byly minimální díky nošení respirátorů a omezení kontaktů, loni naopak přišla vlna nákaz zejména RS viry dřív, podobně jako letos, a chřipka měla dvě vlny.

„Situace je podobná, jako byla na podzim loňského roku, korelujeme s okolními státy,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Loni ale bylo podle dat resortu zdravotnictví v prvních deseti prosincových dnech nakažených 8100, letos téměř 13 a půl tisíce. Testuje se ale asi o třetinu méně.

Pozitivní test na covid-19 mělo ve 49. týdnu téměř deset tisíc lidí, jenom v pondělí tohoto týdne jich bylo přes čtyři a půl tisíce. Vyšší denní počet zdravotnické statistiky zaznamenaly naposledy před čtrnácti měsíci. Z deseti testů, které zdravotníci udělali z diagnostických důvodů, byly minulý týden v průměru čtyři pozitivní. Odborníci odhadují, že počet nakažených může být proti počtu pozitivních testů čtyřikrát až pětkrát vyšší.

„Za současný prudký nárůst covidu-19 v České republice je pravděpodobně zodpovědná varianta koronaviru JN1, která se rychle šíří v Evropě i ve Spojených státech a brzy se stane zcela dominantní,“ napsal na sociální síti X imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity v USA.

V Česku se podle něj málo vzorků takzvaně sekvenuje, kdy se laboratorně určí jejich genom pro zjištění konkrétního typu viru SARS-CoV-2. To podporuje i dokument Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který laboratoře vyzývá, aby vzorky posílaly do národní referenční laboratoře. Od 1. listopadu bylo otestováno 42 vzorků. „V celkovém součtu stále mírně převažují detekce variant odvozených od XBB.1.5 (především EG.5-like – Erik),“ napsal SZÚ. Podobně na konkrétní typ testuje ústav také vzorky pozitivní na chřipku.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara, který je členem ministrova poradního orgánu Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP), na to odborníci ministerstvo zdravotnictví upozorňují opakovaně. „Odpověď je stále stejná, nejsou na to peníze. Přitom pro epidemiology je v rámci kontroly epidemie důležité vidět reálnou situaci,“ napsal na síti X. Od srpna podle něj bylo sekvenováno jen zhruba 200 vzorků. „Pro kontrolu každé epidemie nebo pandemie v budoucnu bude klíčové mít ten systém funkční a finančně pokrytý,“ dodal.

Pavlovic: Situace je očekávaná

Žádná plošná opatření ale nejsou podle Pavlovice potřeba, situace je očekávaná. Nemocnice podle něj mohou zvážit zákaz návštěv, případně to mohou lokálně posoudit krajské hygienické stanice. Apeloval na to, aby se lidé nechali proti covidu a chřipce očkovat. Covidovou vakcínu podle dat o očkování dostalo letos na podzim necelých 336 tisíc lidí, tedy jen asi tři procenta populace. Pozitivní test mělo ve stejné době 77 tisíc lidí.

Sledovat počty hospitalizovaných nejen s koronavirem je podle primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem Pavla Dlouhého důležité, protože to ukazuje, jaká je zátěž zdravotnického systému. Zopakoval, že nákaza virem SARS-CoV-2 představuje riziko zejména pro seniory, lidi s poruchou imunitního systému nebo osoby s větším počtem interních chorob. „To jsou lidé, kteří by stále měli směřovat k očkování. Očkovací centra a lékaři vakcínu stále nabízejí, lze se očkovat proti covidu i proti chřipce zároveň,“ poznamenal.

„Čísla budou nepochybně do Vánoc stoupat, lidé se hodně setkávají, nakupují, potkávají se v hromadné dopravě, koná se řada společenských akcí. Po novém roce přijde další vlna, kdy bude pravděpodobně více chřipek,“ doplnil.

„Čísla říkají, že hodně lidí covid má, a ani o tom nevědí,“ okomentoval epidemiolog Petr Smejkal. Stejně jako Dlouhý podotkl, že důležité jsou zejména počty hospitalizovaných. „Počet hospitalizovaných od minulého týdne sice vzrostl o dvacet procent, ale z toho čísla je zase málo pacientů na jednotkách intenzivní péče,“ uvedl.

Situace je podle Smejkala zvladatelná, Česko zřejmě nečeká dramatický vývoj. „Chřipka teprve teď začíná, do epidemie se dostaneme třeba až v lednu, teprve pak budeme moci posoudit, zda se covid tento rok přiblíží chřipce v závažnosti. Zatím ale platí, že covid je závažnějším onemocněním než chřipka,“ dodal. Hovořit o covidu jako o běžném respiračním onemocnění tak zatím nelze, míní.

Lokální ohniska

Hygienici nyní evidují lokální ohniska. Už od začátku prosince vyhlásila zákaz návštěv Bohumínská městská nemocnice a zákaz platí od pondělí i v ostravské fakultní nemocnici. „V tuto chvíli máme ve FNO hospitalizovaných 47 covid-pozitivních pacientů, z toho sedm je umístěno na jednotkách intenzivní péče,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.

Přibývá i nemocných dětí. „Teď nastalo to období, kdy covid výrazně atakuje i ty nejmladší děti, a ty bohužel končí v nemocnicích a potřebují klasickou terapii, ale i kyslík a další podpůrnou terapii,“ dodává primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava Jan Boženský.

V Opavě vyčlenili pro izolaci pacientů s covidem už celé oddělení. Aktuálně jich tam leží sedmnáct. „Bohužel jsou to většinou pacienti v nedobrém stavu, kdy covid nastoupil na jinou závažnou chorobu a bohužel vidíme v současné době ještě úmrtí na toto onemocnění,“ podotýká primář tamního infekčního oddělení Petr Kümpel.

Nemoc se nevyhýbá přes všechny ochranné pomůcky ani samotným zdravotníkům. „Jsou sestřičky, které to mají podruhé, potřetí a je to určitě handicap toho povolání. To samé se týká i lékařů. Měli jsme tu situaci, kdy asi třetina personálu onemocněla,“ dodává Kümpel.

Lékaři z moravskoslezských nemocnic se shodují, že nyní je covid nebezpečný hlavně v situaci, pokud se přidá k další, většinou chronické nemoci, například kardiologického nebo onkologického charakteru.

Ministerstvo řeší výpadek paxlovidu

Ministerstvo podle Pavlovice také řeší výpadek jednoho ze dvou povolených antivirových léků pro rizikové skupiny, na který v posledních dnech upozornila média – paxlovidu. Podle odborníků dokáže až o 65 procent snížit riziko, že pacient skončí na jednotce intenzivní péče.

Resort zdravotnictví chce výpadek řešit dodávkami z Británie. Mělo by jít o pět tisíc balení. „Bavíme se o zásobě, která, pokud by se používal jenom paxlovid, by měla vystačit na tři týdny,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Lékaři mají zatím předepisovat lagevrio, i ten ale mají některé lékárny problém sehnat. „Jde opravdu jen o lokální nedostupnost na základě zvýšení spotřeby, ale tím, že máme možnost těch dvou výrobců, tak opravdu nehrozí, že by pacient neměl antivirotikum na covid,“ podotýká Dvořáček.