Část akutních lůžek nahradí ty pro následnou péči. Populace totiž stárne

„Už teď nám kapacity chybí a to je nic proti tomu, co přijde po roce 2030. Populace opravdu skokově začne stárnout a skokově se navýší nemocnost. Máme odhadem osm až deset let se na to připravit,“ okomentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) představila kritéria, kterými se hodlá při úpravách sítě lůžek řídit. Zohlednit chce využití kapacity na odděleních, počty klíčových zdravotních výkonů, jako jsou porody nebo endoprotézy, nebo dostupnost, nejen v čase a kilometrech, ale také moderních metod. Zohledňovat bude i regionální specifika. Některá zařízení přemění stovky míst, jinde výrazné změny potřeba být nemusí.

Například nemocnice v Kutné Hoře začala s transformací sama. Multioborovou jednotku intenzivní péče přeměnili na lůžka následné péče. Místo akutních pacientů tam personál už dva roky pečuje hlavně o lidi v dlouhodobě těžkých stavech. „Většinou jsou to lidé, kteří nemohou sami dýchat, jsou po mrtvicích, infarktech,“ ujasnila sestra Následné intenzivní péče Jitka Myslivečková.

Také kapacity na chirurgickém oddělení přeměnili z části na ty pro jednodenní zákroky, převážně ale na lůžka následná. Od nového roku omezili i chirurgické ambulance. Pacienti nyní dojíždějí do Kolína.

„Bylo nám to zdůvodňováno také tím, že tam je finanční ztrátovost, ale to je pro nás nepřijatelné. Domnívám se, že nelze z hlediska péče o zdraví pacienta koukat na peníze,“ vyjádřil se místostarosta Kutné Hory Josef Viktora (ANO).

„Hlavním důvodem transformace byl nedostatek lékařů, klesající počet pacientů využívající péči na akutních chirurgických lůžkách,“ vysvětlil ředitel Nemocnice Kolín Petr Chudomel.

Naopak kapacit v následné péči bylo dle ředitele zařízení v okolí potřeba více. To ukazují i celorepubliková data. Zatímco akutních lůžek je na 48 tisíc, těch následných je o deset tisíc méně.

Alespoň šest set porodů ročně

Právě o tom, jak velkou část kapacit bude třeba přeměnit i jinde, nyní jedná VZP s nemocnicemi. V některých oborech rozhoduje i počet provedených zákroků. Třeba porodnice by měly dělat alespoň šest set porodů ročně. Třicet procent z nich limit nesplňuje.

„Neznamená to, že bychom třicet procent nemocnic škrtli. Je to o tom, že se budeme s těmi třiceti procenty intenzivněji bavit individuálně o tom, jak službu poskytovat kvalitněji a bezpečněji,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„My do jednání mezi zdravotnickým zařízením a pojišťovnou nemůžeme vstupovat, nebylo by to dobré. V každém případě pojišťovny musí svým klientům zajistit dostupnou péči podle pravidel, které jsou dány legislativou českého státu,“ podotkl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Dojezdový čas

Legislativa stanovuje maximální dojezdový čas autem. Pohybuje se v rozmezí do jedné až tří hodin podle odbornosti.

Třeba z moravskoslezských Oder to pacienti mají do další nejbližší nemocnice dvacet minut. Pojišťovna řediteli zařízení, které ročně hospitalizuje třináct set lidí, zaslala dopis, podle kterého má jediné akutní oddělení přeměnit na to s následnou péčí.

„Komunikoval s ředitelem okresní nemocnice v Novém Jičíně. Oni jsou už teď plní a nemají kapacity na převzetí našich pacientů,“ sdělil ředitel Městské nemocnice v Odrách Martin Šmaus.

Podle pojišťovny proběhnou další jednání. Na uzavření nových smluv na příštích pět let je čas do konce roku.

V nemocnici skoro deset dní

Dohromady disponují tuzemské nemocnice skoro 86 tisíci lůžek, jak akutních, tak dlouhodobých a následných. Vytížení těch akutních v posledních letech klesá. Momentálně je na šedesáti procentech, což asi o deset procentních bodů zaostává za průměrem zemí OECD.

Co se týče délky hospitalizace, Česko se v evropském srovnání řadí mezi rekordmany. Pacienti zůstávají v nemocnici v průměru skoro deset dní, což je více než v sousedních státech. Podle statistiků ale lidé tráví na lůžku méně času než v dřívějších letech. Je to dáno rozvojem jednodenní medicíny i tím, že se řada oborů přesouvá do ambulantní sféry.