Kapitola 10 - Sicilské slavnosti

Když jsem poprvé navštívila Itálii v rámci jakéhosi pobytového zájezdu u moře, myslela jsem si, že příjemný zvyk večer uzavřít silnici pro provoz a uspořádat tam festu je dodržován hlavně kvůli turistům. Při mých pozdějších a stále se prodlužujících pobytech na Sicílii jsem zjistila, že místní slavnosti se konají v průběhu celého roku, bez ohledu na turistickou sezonu – pochopitelně, že v létě je jich více. Důvodem je hezké počasí, v srpnu si většina Italů bere dovolenou, ale především místní lidé mají nebývalou schopnost a touhu bavit se za každých okolností. Když se k tomu přidá i nějaký ten cizinec, je to příjemnější, protože za prvé přináší peníze a za druhé se mu dá předvést, jak dobře se umíme veselit. Sicilané jsou hrdí na svou zemi a strašně rádi se chlubí.

Ve vnitrozemí a na jihu ostrova není turistický ruch příliš rozvětvený, a přesto se všude konají festy, ať už naboženské, nebo světské. Každé město má svého svatého patrona a oslavuje ho okázale, emocionálně i radostně. V den výročí místního svatého se jeho socha vynese z kostela a procesí s hudbou a různými zastávkami projde celým městem, někdy se svatý vystaví na určitém venkovním místě a za nějaký čas se opět v rámci procesí vrátí do kostela.

Tyto akce jsou velkou událostí, které se účastní všichni, a každý z velmi početného davu se snaží dostat co nejblíže ke svatému, protože většinou má socha zvláštní schopnosti. Někdy je svatý zasypáván konfetami, někdy květinami nebo i kousky suchého chleba, jako třeba černý svatý Calogero v městě Agrigento, v každém případě je všude plno emocí, hluku, hudby a tlačenice.

Vyvrcholením letních akcí je Ferragosto, největší letní svátek, který se slaví dva dny od 14. do 15. srpna. Všichni obyvatelé ostrova se vyhrnou buď na pláže, pokud bydlí v dosahu moře, nebo do parků, když žijí ve vnitrozemí. Hodně lidí už den před tím na plážích stanuje, aby ubránili nějaké místo potřebné k životu. Jsou zapalovány ohně, louče i svíčky, o půlnoci je po celém pobřeží ohňostroj, jí se, pije a griluje až do rána bílého nebo do odpadnutí.

Se stejným nasazením se prožívají i ostatní kulturně-společenské akce. Po celé zemi – lhostejno, zda u turistického pobřeží, či v turismem nedotčených horských místech. Všude se v průběhu léta konají divadelní, hudební i taneční akce na náměstích. Kromě divadelních představení jsou velmi oblíbené taneční zábavy na ulici, tančí se s vervou v řadách, skupinkách i ve dvojicích a není rozdílu mezi mladými a staršími, ženami nebo muži. Je velice osvěžující pohled na kmitající nohy malých sicilských tanečníků. Mrskají s nimi s vervou a jistotou, evidentně se bavící a energicky proplouvající tanečním prostorem. Pokud neseženou partnerku, zařadí se do řady a tančí oblíbené „makareny“ nebo ptačí tance a podobné vychytávky a vůbec jim to nepřipadá divné.

Jsou přece Velikonoce!

Nad všemi slavnostmi však bezkonkurenčně na ostrově vítězí Velikonoce. Co do okázalosti a prožitku předčí vše, i Vánoce. Zatímco u nás se jen těžko udržují velikonoční zvyky a sem tam se pořádají i ojedinělá procesí, na Sicilii Velikonocemi žijí všichni. V ty dny se zastaví veškerý normální život a propuká, já bych to nazvala, katolické šílenství. Svátky začínají divadelním představením o pašijích, na které se účinkující připravují celý rok. Hlavní představitelé jako Kristus nebo Jidáš jsou pečlivě vybíráni a pro amatérské herce je to velká pocta a také dřina: textu je přemnoho, například Jidášův monolog před oběšením trvá asi deset až patnáct minut, celé představení víc než tři hodiny. Další součástí oslav je procesí. Z kostela skupina mladíků vynese máry s Kristem na kříži, další skupina pak nese Pannu Marii. Před márami i za nimi jdou „římští vojáci“ ve zdobných kostýmech včetně helmic a halaparten. Přítomny jsou i dvě kapely, které se střídají. Vyměňují se i hoši pod nosítky, protože ty jsou nepředstavitelně těžké a pochod trvá nejméně čtyři hodiny.

Ve větších městech se jde pomalým, ale plynoucím krokem, ovšem v malých městech, kde jsou krátké vzdálenosti mezi kostelem a koncem křížové cesty, se jde co noha nohu mine, 400 až 500 metrů za čtyři hodiny, neuvěřitelný výkon. Mladíci s márami se komíhají skoro na místě, celé městečko přešlapuje za kapelou a všichni se sunou hlemýždím tempem. Pravda, muži se čas od času z procesí vytratí do nejbližšího baru, ale většinou jsou brzy odhaleni manželkou, které stačí se jen přísně podívat ode dveří a manžel se pokorně vrací na místo v procesí. Je to totiž také společenská a prestižní záležitost – vidět a být viděn. V městečku Grotte, kde jsem velikonoční svátky zažila, byla kalvárie od kostela vzdálená asi 500 metrů. Končila kapličkou na konci velkého schodiště, po kterém věřící během následujících tří dnů chodili bosky, a to přesto, že bylo celkem chladno, hlavně k večeru.

Když byl Kristus vynesen do kaple, zůstali tam někteří hříšníci, kteří po celou noc klečeli u zdi kaple, bičovali se a naříkali, což se neslo po celém městě až do úsvitu (možná i déle, to jsem však už totálně vyčerpaná konečně usnula a neslyšela nic). V neděli je Kristus stejnou cestou a identickým způsobem vrácen do kostela. V den zmrtvýchvstání pak propuká všeobecné veselí, lidé se navštěvují, jedí, hodují, pijí, zkrátka se po sicilském způsobu radují. Pokud by vás snad napadlo, že chcete v této době něco zařídit, zapomeňte na to. V době Velikonoc na Sicílii nefunguje vůbec nic, nejezdí vlaky, autobusy, obchodníci neprodávají, úřady jsou zavřené. Pro vyřizovací záležitosti nedoporučuji ani dobu těsně před tímto velikonočním šílenstvím, nikdo vás totiž nevyslechne, neboť něco začínat nemá cenu, to se nestihne, jsou totiž VELIKONOCE!

Jídlo a pití

Čím častěji jsem projížděla Itálií a čím déle pobývala na Sicílii, tím více jsem se utvrzovala v pocitu, že jídlo je tu kultem. Ve chvílích, kdy se nejí, tak se alespoň o jídle mluví. Televizní pořady o jídle nebo produktech k tomu potřebných jsou na všech kanálech vysílány v nepřetržité řadě, a dokonce Teležurnál má kromě zpravodajství z domova, ze světa, sportu a kultury i rubriku Gusto, ve které vám aktuálně předvedou přípravu nějakého pokrmu. Na Rai Uno jsem viděla pořad o těstovinách, který trval hodinu a půl.

Žádná společenská akce se bez jídla neobejde, a když se hostů zeptáte, jak se baví, začnou vám s rozzářenýma očima vyjmenovávat, co všechno už snědli. Po celé Itálii včetně Sicílie jsou velmi oblíbené „žrací zájezdy“, kdy se do přírodních národních parků na tzv. pikniková místa svezou občané, kteří vybalí ze zavazadel jídlo a pití a všechno to spolykají a vypijí. Někdy jim k tomu i vyhrává dovezená kapela nebo alespoň nějaký muzikant. Kromě těchto celonárodních zvyklostí má každý z italských regionů své speciality, na které jsou všichni patřičně pyšní. Sicilané se například považují za vynálezce zmrzliny a tuto skutečnost potvrzují nepřeberným množstvím domácí zmrzliny, která se prodává ve všech barech a pasticceriích, což jsou cukrárny někdy s barem spojené. Setkala jsem se s obavou nezasvěcených turistů, že tyto obrovské porce podávané v barech musí být drahé. Nikoli, obyčejně jedna porce, tedy jedna velká lopatka, stojí necelé euro. Když už jsme u těch pasticcerií, místní sladká specialita – cannoli, trubičky s krémovou náplní z ovčího tvarohu, ricotty – jistě stojí za hřích, stejně jako křupavé placičky z mandlí a medu.

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • Před procesím autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190623.jpg
  • Ferragosto na Sicílii, největší letní svátek autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190611.jpg
  • Ferragosto podle Tomáše Císařovského autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190622.jpg
  • Sicilské slavnosti - Corpus Domini autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1906/190585.jpg
  • Tančírny se na Sicílii pořádají v ulicích autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190620.jpg
  • Velikonoce ve městě Agrigento autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190628.jpg
  • Každou sicilskou slavnost doprovází jídlo autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190618.jpg