Nedostatek pitné vody na naší planetě začíná být velkým problémem, třebaže ne novým. Všichni víme o tom, že se o vodu přetahují v zemích okolo rovníku, ale když nastane vodní krize v Evropě, jako se to například stalo letos Španělsku, má to alarmující účinek. Přitom boj o životodárnou vodu se i v evropských zemích vede od nepaměti. Například na evropských ostrovech, jako jsou Sardinie, Capri, Elba či Sicílie, se voda řeší každý den.
Kapitola 11 - Voda nad zlato (i nad víno)
Důsledky hospodaření s vodou mají politický i společenský dopad. Kdo má vodu, je vládce. Na Sicílii byli snad poslední osvícení vodní hospodáři Řekové, kteří postavili akvadukty a vybudovali perfektní zavlažovací systém tehdy ještě zeleného ostrova. Pak přišli Římané a ze Sicílie si vytvořili takzvanou sýpku pro impérium. Vykáceli lesy a všude se začalo pěstovat obilí. S následky se potýkají obyvatelé dodnes.
Voda se stala nedostatkovým zbožím, šlechta, církev a mafie ruku v ruce přes vodu ovládali ostatní obyvatelstvo. V dnešní době, kdy se tvrdí, že zde mafie už skoro není, je situace s vodou stále stejná, jen se k manipulaci s ní používá jiných prostředků. Třeba záhadně zmizí státní dotace na vybudování nového vodovodního systému. Každý den novinové titulky hlásají, že radní nezajistili včas opravu a rozvod z vodních nádrží, že bude málo vody pro letní turistickou sezonu, a není ojedinělá ani novinová zpráva, že byl někdo přistižen a odsouzen za to, že kradl obecní vodu.
Používání vody je na ostrově řízeno příslušnou radnicí. Jednou za čas (rozpětí je různé, podle stavu vody v hlavním rezervoáru) je pouštěna voda do jedné části města nebo vesnice. V tento den si musí obyvatelé naplnit své nádrže a s takto nabytou vodou pak hospodařit do další dodávky.
Charakteristický obrázek sicilských městeček jsou modré a šedivé, většinou plastikové barely umístěné na střechách domů. V nich je voda ohřívána po celý rok sluncem. Další nádrže bývají ve sklepích, pod schody, na balkonech a terasách, zkrátka kde se dá.
Ostrov naštěstí ještě disponuje spodní vodou i vodou z hor. Po celém ostrově jsou vybudovány veřejné fontány, které nemají okrasnou funkci, ale čistě praktickou. Zde je voda neustále k dispozici, jak pro lidi, tak i pro zvířata, pro která jsou u každé fontány nízká napajedla. Zatímco voda, která teče rozvodem do barelů v domácnostech, se platí, voda z fontán je zadarmo, takže chcete-li si načepovat vodu do láhve, musíte často čekat, až si zemědělec, který tu byl dřív, naplní svůj barel, který si přivezl na malém náklaďáčku.
Často je také na fontánový kohout připevněna dlouhá hadice, která posléze mizí v nějakém domě. Nebývá proto ojedinělý obrázek, že se u fontány energicky dohaduje hlouček lidí, protože ti, co přijeli ke zdroji jen s příručními kanystry, nechtěli čekat, až si kdosi v domě napustí celou nádrž, hadici tedy odpojili a začali čepovat pro sebe. Temperamentní Sicilané si ovšem nic nenechají líbit, a tak zásobování vodou bývá dobrým důvodem k ostré výměně názorů…
V souvislosti s nedostatkem vody se ve městě Racalmuto, které je rodištěm významného sicilského spisovatele a dramatika Leonarda Sciascii, traduje tato příhoda: Byl to rok abnormálně suchý, vody bylo méně než kdy jindy. Období mezi jednotlivými dodávkami vody se stále prodlužovalo a nikdo už pořádně vodu neměl. Ženské nemohly prát a uklízet, hospodáři zavlažovat a voda stále nikde. Jindy smířliví obyvatelé začali reptat, až situace vyvrcholila pochodem rozčilených žen na radnici. Ačkoli se starosta snažil, seč mohl, ženy neuklidnil, ba naopak, napětí gradovalo (nutno podotknout, že rozzlobená sicilská žena je opravdu nebezpečná, natož když je jich sto pohromadě). A pak dostal starosta ojedinělý nápad a zvolal: „Nemám vodu, voda opravdu není, jediné, co mám a čím mohu disponovat, je moje víno!“ A nechal ze svých sklepů dovézt na náměstí sudy vína. K protestujícím ženám se okamžitě přidali i muži a rozhořčení se dosti rychle změnilo na oslavu chytrého a uznalého starosty. Než se pak obyvatelstvo z té kocoviny probralo, byla dodávka vody obnovena a událost se zapsala do historie města.
Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu
- Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
- Sicilské střechy jsou posety barely na vodu autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191154.jpg
- Zadní trakty fontán slouží jako napajedla pro zvířata autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191176.jpg
- Nádrže na vodu na sicilské střeše autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191164.jpg
- Když na Sicílii teče voda, pak teče všude autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191173.jpg