Ačkoliv se s Edvardem Kožušníkem již delší dobu setkávám na blogu Aktuálně.cz a čas od času si prohlédnu jeho fotoreportáže a glosy, ačkoli vím, že je vůdčí osobností iniciativy snažící se o efektivnější stát, o Kožušníka jako politika jsem se začal zajímat až teď, když Senát schválil a propustil do výborů návrh zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků.
Učenlivý Paroubkův žák
Není to poprvé ani naposled, kdy se ve veřejnosti takový návrh objevil, je to však poprvé, kdy se ho zmocnili čeští zákonodárci. Pro Edvarda Kožušníka, současného šéfa sekretariátu předsedy Senátu PČR, který se k tomuto zákonu vehementně hlásí, je tento návrh součástí jeho předvolební kampaně kandidáta do Evropského parlamentu, kterou zahájil již v březnu odstartováním akce „KO! poplatkům“.
Návrh zákona počítá s tím, že rozhlasový a televizní poplatek (45 Kč/135 Kč měsíčně) se zcela zruší a zákonem se přidělí ze státního rozpočtu fixní částky, a to Českému rozhlasu 2 miliardy Kč a České televizi 5,8 miliardy Kč. Kde se ty peníze vezmou? Ze státního rozpočtu, z výnosů DPH. Už samotná konstrukce zákona svědčí o populismu nejhrubšího zrna. Lidem se říká: osvobodíme vás od poplatků, ale že ty peníze se lidem vezmou někde jinde, o tom se mlčí. Je s podivem, že to, co se vyčítá Davidu Rathovi a sociálním demokratům ve věci poplatků u lékaře, zde prosazují politici ODS. Ostatně jeden z mužů z pravé části politického spektra za to už Kožušníkovi a Richardu Svobodovi vyčinil s titulkem Zešíleli kluci modří?
O užitečnosti, nikoli však nezbytnosti, financovat vysílání veřejné služby výběrem zvláštního rozhlasové a televizního poplatku jsem popsal již tolik stránek, že se omezím na jedinou, kterou jsem napsal před pěti lety s titulkem Proč budu platit „koncesionářský“ poplatek. Jestliže zcela odmítám text navrhovaného zákona, neznamená to, že bych odmítal vše, s čím Kožušník do kampaně proti poplatkům přichází.
Například v řadě zemí Evropy se rozhodli provozovatelé vysílání veřejné služby vzít výběr poplatků do vlastních rukou, případně svěřit jej k tomu zřízeným agenturám. U nás se však stále spoléháme na poštu, platíme měsíčně a pro rozhlas a televizi zvlášť, u SIPO každý měsíc, což zvyšuje transakční náklady, jejichž likvidaci Kožušník zařazuje do úspor. Nevím, co brání tomu, abychom následovali slovenského příkladu, kde poplatek se od loňského dubna vybírá jedinou společnou platbou pro rozhlas i televizi, a kromě toho s možností platit měsíčně, čtvrtletně nebo i celoročně.
Další Kožušníkovu připomínku, kterou by bylo dobré zohlednit, je placení rozhlasových a televizních poplatků v hotelech a ubytovnách. Vzpomínám na slovinský zákon, který hoteliérům mimo letní (u moře) a zimní (v horách) sezonu poplatky odpouštěl při vědomí toho, že mimo sezonu jsou hotelové pokoje často prázdné. Pokud si matně pamatuji, rozlišovalo se také mezi velkými a malými hotely (ale tím si nejsem tak zcela jist).
Edvard Kožušník na své EU kandidatuře pracuje cílevědomě a s využitím všech moderních komunikačních prostředků. Kromě toho, že šéfuje projekt eStat.cz, hlavním nástrojem jeho kampaně je jednak webová stránka kozusnik.eu a protipoplatkový web kopoplatkum.cz. Kromě toho provozuje dva blogy - jeden na aktualne.cz a jeden na idnes, ve kterých na pokračování zveřejňuje „koncesionářský seriál“. K tomu pak ještě lobuje za své zvolení prostřednictvím facebooku a také twitteru.
Právě na jeho webové europarlamentní stránce kozusnik.eu jsem se dozvěděl řadu podrobností z Kožušníkova života, hlavně z rozhovoru s Norou Fridrichovou „Nad věcí.“ Ten rozhovor mi byl docela sympatický pestrým životaběhem a docela rozumným postojem zpovídaného k problému byrokracie. Nevím, kdy se ten rozhovor natáčel, o poplatcích se tam ještě nemluvilo. Kožušník v něm kromě jiného říká „Já a má žena (Španělka) se cítí Evropany“. Pak ovšem nechápu, jak se mohl propůjčit k něčemu, co je v naprostém rozporu s evropskou tradicí podporující nezávislost vysílání veřejné služby.
Kožušníkova snaha dostat se do europarlamentu za každou cenu je zřejmě důvodem toho, že k dosažení tohoto cíle je mu každý prostředek dobrý dle hesla: „Když zrušení poplatků fungovalo sociálním demokratům, proč by nefungovalo mně?“
Podle mého názoru předkládaný návrh zákona nemá příliš velkou šanci na schválení. Je špatně napsán, chybí důkladnější provázání s další legislativou, což se zcela jistě ukáže při projednávání ve výborech Senátu. Nicméně svůj úkol zatím plní. Zviditelnil Edvarda Kožušníka před evropskými volbami a to i za cenu několika jeho faulů směrem k veřejnosti. Například, když na své stránce kopoplatkum.cz uvádí odkaz na "Návrh senátního návrhu zákona Edvarda Kožušníka a senátora Richarda Svobody o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů." Rád bych věděl, od kdy má úředník Senátu zákonodárnou iniciativu.
- Televize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/197/19601.jpg
- Na poště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/147/14671.jpg
- Logo voleb do Evropského parlamentu autor: ČT24, zdroj: www.mvcr.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70125.jpg
- Senát autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/632/63110.jpg