Vypadá to, jako by Hugo Chávez četl můj deníček a čerpal z něj rady. Před týdnem jsem se v něm zabýval kauzou tří raketometů typu AT4 z dílny švédské společnosti Saab Bofors Dynamics. Švédsko je poskytlo v osmdesátých letech spolu s dalšími zbraněmi Venezuele a teď, v roce 2009, je objevila kolumbijská armáda při útoku na jednu základnu tamních ozbrojených povstalců z FARC. Ve svém deníčku jsem psal, že se ještě musí prokázat, jak a kdy se tři raketomety ke kolumbijské guerille dostaly, a že jednou z možností je, že je partyzáni mohli získat při některém ze svých přeshraničních útoků. A přesně s takovým vysvětlením venezuelský prezident přišel tuto středu (5. srpna). Chávez ukázal novinářům dokumenty, podle kterých byly zbraně zadržené FARC součástí arzenálu, který ozbrojení povstalci ukořistili při jednom z útoků na venezuelskou pohraniční vojenskou základnu v roce 1995. Podle Cháveze o tom navíc kolumbijská vláda ví.
Raketomety a vojenské základny – díl druhý
Přiznávám na těchto řádcích, že pokud si venezuelský prezident vypůjčil radu z mého deníčku, tak to bylo bez mého vědomí, a že jsem za to z Paláce Miraflores nedostal ani korunu. Dobrá, ale dost žertů. Případ se stále vážně diskutuje a prezident Chávez zopakoval své tvrzení, že vláda sousední země podle jeho slov načasovala své falešné obvinění přesně na dobu, kdy Venezuela kritizuje záměr Spojených států zřídit v Kolumbii své vojenské základny. Podle Cháveze hrozí, že by tyto základny mohly rozpoutat válku v Jižní Americe.
Uribeho blesková cesta
A právě chystaná dohoda mezi Kolumbií a Spojenými státy o využívání vojenských základen (těch by bylo celkem 7) byla jediným tématem bleskové cesty kolumbijského prezidenta po sedmi jihoamerických zemích. Álvaro Uribe se na ní snažil vysvětlit důvody, které jeho zemi vedou k dohodě se Spojenými státy (boj proti narkoobchodu a humanitární důvody). Snažil se zmírnit odpor ke svému projektu u převážně levicových vlád zemí kontinentu. Podle Venezuely by totiž americké základny v Kolumbii byly namířené právě proti Caracasu, který má s Washingtonem dlouhodobě vyhrocené vztahy.
Uribe ale ze svého programu právě Venezuelu, stejně jako Ekvádor, vynechal. S oběma zeměmi, které proti stavbě amerických základen vystupují nejhlasitěji, má Kolumbie zmrazené diplomatické vztahy. Do všech ostatních sedmi zemí se během třídenní cesty vypravil.
S velkým napětím se čekala reakce především vlivné Brazílie, jejíž prezident Inacio Lula da Silva už dřív prohlásil, že se mu plán amerických základen v Kolumbii vůbec nelíbí. Podle zahraničněpolitického poradce brazilského prezidenta, Marca Aurelia Garcíi, „chystané základny nepřispějí ke zmírnění napětí v regionu a spíš vypadají jako pozůstatky studené války“.
První den svého maratonu Uribe přesvědčil v Limě, a naopak podle očekávání neuspěl u bolivijského prezidenta Moralese v La Pazu. Další den jednal v chilském Santiagu. I když tamní ministr zahraničí řekl, že „Chile respektuje suverénní rozhodnutí každé země polokoule“, prezidentka Bacheletová navrhla, ať téma základen posoudí Rada bezpečnosti Svazu jihoamerických národů (Unasur), která se má sejít v pondělí v ekvádorském Quitu. Tam se ale Uribe nechystá a jeho země vysílá jen mnohem níž postaveného zástupce. Proč? Ptají se mnozí.
Země Jižní Ameriky tedy dál poznamenávají napjaté vztahy. Většina z nich dnes nevidí důvod, proč by měli američtí vojáci dál působit na kontinentu. Setkání Rady bezpečnosti Unasur příští týden rozhodně nudné nebude. Lze očekávat další plamenná vystoupení Huga Cháveze, zatímco Evo Morales chystá rezoluci, která by měla zavázat země kontinentu k odmítnutí příslušníků cizích vojsk ve svých zemích. Dál se s napětím očekává postoj Brazílie. Zatím se zdá, že hodlá hrát roli prostředníka. Její prezident sice prohlásil, že se mu plán amerických základen v Kolumbii nelíbí, čímž se shoduje s Chávezem, na druhou stranu ale řekl, že jde o suverénní rozhodnutí Kolumbie. A tím si nechal otevřené dveře i k jednání s Uribem. Pro čtenáře, kterým by mohla být Latinská Amerika příliš vzdálena, pak může být zajímavé srovnání, že chystané americké základny jsou předmětem sporů na víc místech, ať už jde o ty v Polsku a ČR nebo v Jižní Americe.